Prostor duše jako letmé zastavení. Zastávka u cesty, šlapané každý den. Nepovšimnutý. Vždypřítomný. A pak jednou, zcela nečekaně, se otevře, svět se zatočí a všechno je jiné. V perspektivě. Jímání. Povznášení. Být mezi. Naslouchat. Schovat se. Uprostřed.
Read More
Zdraví je zdravý, říká se. Architektura u toho nebyla, pokuřovala doutníky a nad pupkem napínanou košilí snila o dokonalosti sebe sama. Božský systém lidského života, napnutý na skřipec maximální efektivity. (Fascinující lehkost před druhou válkou, nemyslíte?) Dnes má pupek každý druhý každá třetí. Mise splněna, ani zívnutí navíc. No dobře, a jak dál?
Read More
Jak dosytit duši uprostřed města? Formální a nesrozumitelné prostory chrámů jako zaprášená muzea, jógamatka, kultura jako fyziologický roztok a po nocích křik z prázdna do prázdna. Procházet, utíkat, opouštět. Mít místo, kam lze přijít. Vždy bude otevřeno. Zažít den, uložit noc, rozpít se do slunce, zachumlat tichem až po bradu. To chci. Moc.
Read More
Pohoda. Vyjet na chatu. Vystoupit do života, který neutíká. Dotýkat se lesa oblohy rybníka a všeho, co mám rád. Být autentický. Položit se do bezčasí. Pobýt společně. Nechat věci být. Volnost krajině, hladinu obloze. Bezvětří ptačímu zpěvu.
Read More
Neobjevená krajina. Za tenkou stěnou značeného lineárního potrubí soudobého turismu existuje bezpočet příběhů a mýtů. Třeba skrytý hrad, utajené lázně, pavučina nad propastí, bezpečné útočiště či fantaskní zpovědnice. Kde nikdo neví, ale prý stačí jen sejít z cesty a nazdařbůh se pustit loukami a lesy. A až přijde čas, tak se potkáte. Instagram jako narativ,…
Read More
Urbanismus a architektura versus vysídlený a osídlený město za horama, kde jaro přichází pozdě a sníh příliš brzo. Tvrdá krajina, tvrdý sny. Freiwaldau. Reálná zadání ve spolupráci s městským architektem Tomášem Pejpkem. Desítky témat všech měřítek, konceptuální volnost v jedinečném kontextu bez archikrajek a krasomluvy. Žádný mazánkovský Brno, tohle je JES! Bez ochranných vrstev, tetování…
Read More
Táta křičel, máma plakala a pak už nebylo nic, jen cizí lidé, další cizí lidé, zase cizí lidé. Na něco se furt ptali se strojeným soucitem, bez něj pak dlouho psali na spoustu papírů. Pak jsem jiným musel říkat teto, a když křičeli jako táta, tak jsem plakal jako máma. To jediný mi zůstalo po…
Read More
Nejdřív tam byla bažina, pak malý přístav. Pak město, rychle rychle velké město. A vysoké domy až do nebe během pár let. Zvláštní, nejvyšší, naházené halabala mezi malými domky. Co dál? Víc a výš? Každý sám za sebe, v útlé izolovanosti výšky na chlubení? Ticho, jen hluk velkoměsta a křik ptáků kdesi dole a svistot…
Read More
Cítime, že architektúra má značný vplyv a pôsobenie na človeka, rovnako ako aj človek má vplyv na samotnú architektúru. Záujmom tejto diplomovej práce je priama interakcia medzi plánovanou architektúrou, vybudovaným priestorom a ľuďmi, ktorí ho používajú. Tieto vzťahy majú veľkú dôležitosť, špeciálne v obore psychiatrickej liečby. Duševne chorí vnímajú svoje prostredie odlišne ako tzv. “zdraví“.…
Read More
Projekt řeší současnou situaci bydlení ve více generačních rodinných domech postavených na Slovensku v 70. letech. I přes původní schopnost obyvatelů zasahovat do původního návrhu architekta, značná část prvomajitelů dnes cítí diskomfort při jejich obývání. Představy o vícegeneračním užívání objektu se s postupem času ukázaly být liché. V současnosti jsou domy obývány pouze z části…
Read More