Jak dosytit duši uprostřed města? Formální a nesrozumitelné prostory chrámů jako zaprášená muzea, jógamatka, kultura jako fyziologický roztok a po nocích křik z prázdna do prázdna. Procházet, utíkat, opouštět.

Mít místo, kam lze přijít. Vždy bude otevřeno. Zažít den, uložit noc, rozpít se do slunce, zachumlat tichem až po bradu. To chci.

Moc.