Stav

Svaté kopečky jsou v našich zemích specifickou prostorovou interpretací svatých hor, poutnických míst komponovaných v dramatickém krajinném reliéfu. Původní snahou bylo vytvořit v Evropě místa modliteb a rozjímání, která by nahradila zbožným poutníkům svatá křesťanská místa v Palestině, jejichž návštěva byla stále obtížnější a nebezpečnější. Minorité střežící Boží hrob v Jeruzalémě původně vybrali tři místa v Evropě, kde měly být vybudovány „Nové Jeruzalémy“ připomínající nejsvatější místa křesťanství (piemontské Varallo, toskánské Montaione a severoportugalská Braga). Fenomén svatých hor je charakteristický propojením složek krajiny, spirituality a krásy (architektruy a umění). Svatý Hostýn jako významné poutní místo vznikl na základě legendy o zázraku Panny Marie. Svébytná prostorová kompozice dnešních poutí se odvíjela od nejstarší mariánské kaple (později nahrazené poutním chrámem), přes další kapličky, menší klášter až po hospodu a krámky. Koncem 19. století byla na temeni hory postavena rozhledna a pod ní na mírném svahu malý hřbitůvek. Podobu dnešního urbanistického uspořádání vtiskl Hostýnu ve 30. letech minulého století architekt Dušan Jurkovič. Od kostela na na severovýchod se odvíjejí dvě křížové cesty, řady kapliček, z nichž některé Jurkovič sám navrhoval. Zajímavé je, že při velkých poutích se tyto kapličky měnily v noclehárny.

Úkol

Svatý Hostýn patří k nejvýznamnějším moravským poutním místům. Jako architekti se ve svých úlohách tudíž budeme pohybovat v místě se silným sybolickým a duchovním významem. Jednotlivé návrhy tak nejsou pouhým naplněním zadání v rámci standardního kontextu a konceptu, ale důležitou součástí kontinuální specifické tradice místa, další její vrstvou. Tato ryze soudobým architektonickým výrazem aktualizuje duchovně-kulturní význam místa –  je svědectvím především o nás samých. O našem vztahu a názorových postojích k dědictví určujícím vlastní individuální i národní identitu.

 

Proto je nezbytně nutné, abychom v úvodu mimo obvyklou sestavu informativních analýz dokázali především nalézt pravdivý soudobý vztah a přístup k hostýnskému svatému místu, který odráží skutečný vztah naší společnosti, její ideály, víru, naděje i náboženství.

 

Teprve až následně lze přistoupit k dílčím architektonickým odpovědím na podněty, shromážděné v úvodní analytické části. Každý si na výše uvedeném základě zvolí vlastní téma, od drobných zásahů, přes vetší objekty sakrálních i profánních doprovodných staveb až po hledání nových krajinných dominant v širším nadregionálním měřítku.

 

První koncepty řešení budou prezentovány v 5. týdnu v závěru workshopu v místě. Následně budou v průběhu ateliérových konzultací a kritik rozpracovánány až do výsledné podoby architektonické studie v dohodnutém rozsahu.

Harmonogram

1. – 4. týden (4 týdny)	22. 9. – 6. 10. 2016	Analýzy místa / první úkol
	6. 10. 2016	Prezentace 1. úkolu / vytvoření skupin
	7. 10. – 13. 10. 2016	Práce na konceptu
	14. 10. – 17. 10. 2016	Workshop / Hostýn
	17. 10. 2016	1. kritika / Hostýn
5. – 7. týden (3 týdny)	18. 10. – 2. 11. 2016	Zpracování konceptu
	2. 11. 2016	2. kritika / FA
8. – 10. týden (3 týdny)	3. 11. – 23. 11. 2016	Zpracování projektu
	23. 11. 2016	3. kritika / FA
11. – 14. týden (4 týdny)	24. 11. 2016 – 6. 1. 2017	Detaily, grafika, modely
	6. 1. 2017	Odevzdání
	9. 1. 2017	Prezentace / Hostýn

Odevzdání

Panel

Obsah:

• úvodní text
• koncepční schéma + situaci
• hlavní vizualizace
• dokumentace jednotlivých objektů

Formát panelu je 2×B1 na výšku (700x2000mm). Měřítka budou zvolena adekvátně k velikosti jednotlivých objektů.

Booklet

Obsah:

• koncept řešení – podrobně
• úvodní text
• situace
• podrobná dokumentace jednotlivých objektů včetně konstrukčního detailu
• fotodokumentace modelu
• pracovní deník (skeny skic dokumentující průběh práce)

Grafika, rozvržení a formát bookletu je libovolné. Měřítka budou zvolena adekvátně k velikosti jednotlivých objektů.

Model

Maximální půdorysný rozměr modelu (či souhrn rozměrů modelů je 1000x700mm. Měřítko bude zvoleno podle velikosti jednotlivých objektů