Lom Hády patří k nezaměnitelným dominantám Brna. Bledá stěna kopce spolu s vysílací věží jsou dobře viditelné  z širokého okolí a poté, co těžební mechanismy utichly, se Hády opět vracejí přírodě. 

Úloha zadání v obecné rovině je postavena na principu adice, která reflektuje odebrané; působivá scenérie lomu jako vedlejší produkt těžby. Krajina svým charakterem připomíná poušť; má málo individuálních míst, je monotónní s různými stupni rozlehlosti či uzavřenosti.

Práci na konkrétním problému předcházel výběr situace vymezením hranic a základních motivů – vztah země – nebe, fenomén světla, změna měřítka, akcent. Konkrétní místo zaujímá polohu na pomezí Hádů a Růženina lomu a svým charakterem evokuje příběh Alenky z říše divů, který se stal nosnou myšlenkou vlastního návrhu. 

Pro samotný objekt jsou důležité následující dvojice momentů:
–  „nehybná“ silueta vstupů ( vyhlídek ) vnímána objektivně vs. napětí mezi různými měřítky vnitřních prostor vnímány subjektivně
– jasné vymezení „vnějšího“ horizontu a orientace v krajině vs. tvárný „vnitřní“ horizont 

Prostor se tak stává skutečným i relativním, transdimenzionální ve smyslu překračování světů uzavřenosti a otevřenosti.